Tandemová výuka v chorvatském Záhřebu

V červnu loňského školního roku jsme se vydaly na Erasmus výjezd do Chorvatska. Cílem naší cesty byla Osnovna škola Dobriše Cesarica v hlavním městě Záhřebu. Na této zahraniční cestě nás doprovázel i náš školní informatik Petr Konvička, který sem přijel na tzv. "job shadowing" nebo-li stínování. Obě nás v pořádku dovezl do hlavního města a po celou dobu nám i chorvatským učitelkám pomáhal s technikou, ale i při poznávání okolí nám byl skvělým průvodcem a ochráncem. Za to mu patří velký dík!

V chorvatské škole jsme čerpaly inspiraci pro naši další práci a také se připravovaly na tandemovou výuku. První den jsme poznávaly způsoby výuky v typické chorvatské základní škole. Naše partnerská škola byla nejen otevřena našim všetečným dotazům, ale umožnila nám i sdílet zkušenosti a metody, které používáme u nás. Další čtyři dny jsme vedly projektovou tandemovou výuku napříč třídami celého 1. stupně.

Chorvatské děti velmi zaujal náš projekt – Karel Čapek a jeho pohádky – četli jsme si jeho Pošťáckou pohádku, dívali se na českou animovanou verzi, a co bylo úžasné, skvěle nám chorvatské děti rozuměly! Všechny již od mala používají zcela běžně angličtinu, kterou mají možnost slyšet v televizi, ale učí se ji i ve škole. A když nám náhodou nerozuměly anglicky, zjistily, že čeština není chorvatštině až tak vzdálená, je to přeci slovanský jazyk a mnohé se dá odvodit. Díky Pošťácké pohádce se děti naučily další zajímavá povolání a rozšířily si slovní zásobu. Také s nadšením a zvědavě otevíraly psaníčka, které jsme s sebou přivezly od dětí z naší školy. Psaníčka dětem udělala velkou radost a inspirovala je k odepsání. A tak jsme zpátky vezly překvapení pro naše děti.

V rámci projektu jsme trávili mnoho času venku na školní zahradě, kde děti plnily různé úkoly – pracovaly s textem pošťácké písně při běhacím diktátu či skládaly puzzle o České republice. Zejména edukační hry s plácačkami se ukázaly jako velmi oblíbené a všichni je chtěli použít. Společně jsme také "pekli" dort s pejskem a kočičkou a děti si to náramně užívaly a byly velmi kreativní. Shodly jsme se, že děti jsou všude stejné – zvídavé, aktivní, hravé, výuka je baví, pokud jsou v pohybu a učí se vlastně mimoděk, hrou. I chorvatské děti mají své koníčky, kamarády, touhy, dělají chyby, zkouší se s nimi vyrovnat a poučit a při všech těchto činnostech budují vztahy mezi sebou a učí se spolupracovat. Návštěva třeba z Česka je pak pro ně příjemným zpestřením a motivací do další práce.

Jsme rády, že jsme poznaly skvělé žáky a hlavně jejich pedagogy, kteří nás s chutí přijali mezi sebe a podělili se s námi o jejich zkušenosti. Seznámili nás blíže s chorvatskou kulturou, zvyky a zvyklostmi. Těšíme se, až zase brzy na oplátku navštíví naši školu!

Paní učitelky Eva a Radka