Okénko SOCPEDA

"NÁLEPKOVÁNÍ"

Malý princ jednoho dne seděl se svou liškou. V jejích očích byla ta zvláštní vážnost, kterou mu vždycky ukazovala, když se blížily ty nejdůležitější pravdy. "Víš", řekla tiše, "lidé často připevňují na záda štítky." Píšou na ně slova jako "hloupý", "slabý", nebo "nedostačující". A ty je nevidíš, protože jsou za tebou. Ale píchají tě a ty je nosíš s sebou, jako by patřily tobě.

Malý princ smutně sklonil hlavu. "Co mám dělat, když mi je nalepí?" zeptal se.

Liška se usmála. "Nejprve si musíš uvědomit, že tyto nálepky nepopisují tebe - popisují ty, kteří ti je nalepili. Pravda o tobě je skrytá v tvém srdci, ne na kousku papíru. A pak… potřebuješ přítele, který ti bude krýt záda. Ne takového, který se směje s ostatními, ale takového, který ti tiše odlepí nálepku, i když o tom nevíš. Tak budeš vědět, že nejsi sám."

Malý princ vzhlédl ke hvězdám. "A co když takového přítele nemám?" zašeptal.

Liška mu položila tlapku na dlaň: "Tak buď tím přítelem. Kryj ostatním záda, odstraň nálepky s nápisy, které je zraňují. Protože pravé přátelství se rodí, když někomu stojíš po boku – i v tichosti, i za jeho zády."