Koutek poezie Karin Mikulcové

Ráno moudřejší večera

Nač se trápit,
obloha nebudou jen mraky.
Ráno musí přijít
a výplata taky.

Cizinec

Už nejsi nic,
na cestě ztratil ses.
Čekal jsi víc,
teď jsi jen cizinec.

Noci temná

V noci temné najdu domov,
najdu přístřeší pod měsíčním svitem,
naději v mysli obnov,
najdu mír v srdci svém.

V noci temné ptáci se ztrácí,
pouze zvuk jejich křídel lze slyšet,
oni však se vrátí,
ráno, kdy na nich nebude záležet.

Neodcházej temná noci,
neopouštěj svého přítele!
Nenecháš mne tu přeci,
nepřijdeš o svého skladatele.

Povídka a Lady Aše

Možná bůh, možná jen člověk. Nikdo vlastně neví. Říká se, že přijde k lidem milostivým, kterým v životě nebylo přáno. Dorazí v ten nejzářivější den, který jste kdy viděli. Její znak bude vypálen do kamene a od toho dne váš lid už nikdy nebude strádat. Vždy má zakryté oči. Proč? To se asi nikdy nedozvíme. Mnozí tvrdí, že je to pouze metafora. Jiní říkají, že nemá oči. Pravda by mohla být někde mezi. Jen pár vyvolených mělo tu čest s ní mluvit, ale nikdy ne na dlouho. Když se těch dotyčných zeptáte, o čem jejich konverzace byla, nikdy přímo neodpoví. Jen vám sdělí, že je opravdu tak majestátní, jak se o ní říká.

Karin Mikulcová, 9. B