Halloween ve 2. D

Po bujarém úvodu, kdy jsme si představili svoje kostýmy a masky a vybalili jsme dobrotky, které nám rodiče pro tento den připravili (a někteří jim pomáhali), byl Halloween ve 2.D zaměřený na práci ve skupinách. Rozdělili jsme se po třech a počet tří nebyl náhodný, bavili jsme se totiž o třech strašidlech – o ježibabce Brusince, o dušíkovi Světlohlavovi a o ďáblíkovi Kopýtku. Každý ze skupinky si přečetl rozhovor pavoučka se svým strašidlem, ve kterém zjistil, kolik je jeho strašidlu let, co dělá a jak pomáhá lidem. Ježibabka uzdravovala lidi čarovnými lektvary, dušíček svítil lidem na cestu, když kolem byla samá tma, a ďáblík hlídal lidi, aby se chovali hezky. Potom jsme dali ve skupince hlavy dohromady a sepisovali jsme, co mají a nemají naše tři strašidla společného. Když jsme byli hotoví, přečetli jsme svoji práci třídě. Potom byl zadaný nový úkol, teď už pro každého zvlášť. Měli jsme si vymyslet svoji vlastní halloweenskou bytost, nakreslit ji, pojmenovat a napsat nějakou dobrou vlastnost, kterou by mohla mít, nebo dobrý skutek, který by mohla dělat. Do vymýšlení svých vlastních bytostí jsme se pustili s pořádným zápalem a byla to nejlepší část dne. Nakonec jsme měli odpovědět na otázku, proč jsme vlastně ke svým bytostem měli tu dobrou vlastnost vymyslet. Některé z našich odpovědí byly: "Strašidla jsou zlé, ale my z nich můžeme udělat dobré." "Jsou hodné, i když jsou děsivé." "Někdy je to tak i u dětí, že se někdo někomu nelíbí, ale později zjistí, že je dobrý." A na závěr citát, který děti napadl: "Nesuď knihu podle obalu – někdo vypadá děsivě, ale je hodný."

Halloween jsme tedy ve třídě oslavili tradičně i netradičně – s málo strašením a s velkou porcí dobrých věcí, ať už jsme strašidla nebo lidi.