Filipojakubská noc

Noci z 30. dubna na 1. května se podle starých tradic přisuzovala magická moc. Říká se jí Filipojakubská nebo také Valpuržina noc. V minulosti byly zapalovány posvátné ohně, kolem kterých lidé tančili nebo přeskakovali plameny. Tyto rituály měly zajistit symbolickou očistu od všeho temného. Temné síly představovaly v pozdějších pověrách čarodějnice. Lidé věřili, že čarodějnice se slétají na košťatech k výročnímu reji zvaném sabat. Při reji byla volena královna sabatu, která pak vládla hostině a tanci – čarodějnickému kolu, které se tančilo pozpátku. Proti kouzlům čarodějnic se lidé snažili bránit. Pomáhat prý měl jalovec či svěcené velikonoční kočičky, hlavně však oheň.

Postupně se zvyk proměnil v lidovou zábavu "pálení čarodějnic".

V minulosti však byly za čarodějnice označovány i ženy, které znaly účinky léčivých bylin a uměly zahánět nemoci, nebo ženy, které se nějak odlišovaly, např. rezavou barvou vlasů. Tyto ženy se mnohdy stávaly obětmi fanatických "honů na čarodějnice" a byly upalovány na hranicích. Na našem území tuto smutnou historii pamatuje bývalé panství ve Velkých Losinách.

Žáci 4.B si 30. dubna v českém jazyce, angličtině, matematice a hudební výchově vyzkoušeli učení v "čarodějnické škole". Učili se zvládat text pomocí metody kritického čtení, řešili čarodějné slovní úlohy, naučili se také tanec pozpátku. V rámci angličtiny se podívali do bradavických kolejí za Harrym Potterem a dalšími postavami světoznámého příběhu.

Šárka Purkyňová