Co mají společného Masopust a Palačinkový den ?
Letos připadl poslední den Masopustu na úterý 4. března. Hlavně v Británii se zase tento den slavil tzv. Palačinkový den. Oba svátky vycházejí z původně pohanských oslav konce zimy. S příchodem křesťanství se svátek pojí s následným čtyřicetidenním obdobím půstu před Velikonocemi.
Některé masopustní zvyky se dochovaly i do dnešní doby v podobě masopustního průvodu masek medvěda, báby s nůší, kobyly a dalších. O Masopustu probíhají zabijačky či taneční zábavy. Konec Masopustu je zase spojen s tradicí pochovávání basy v úterní noci před Popeleční středou. Typickými masopustními jídly jsou jelita, jitrnice, tlačenka, slanina, koblihy a obřadní pečivo Boží milosti.
První březnový týden se těmto tradicím věnovali i učitelé se svými žáky. V rámci seznámení s reáliemi Velké Británie v anglickém jazyce se na chodbách naší školy linula vůně palačinek, děti hrály i různé hry, např. vyhazování palačinek do vzduchu a jejich chytání zpět na pánev. Někde se ochutnávaly také masopustní koblihy.
S masopustním veselím souvisí i karnevalové zábavy či maškarní plesy. Nejznámější karnevaly jsou v Benátkách a v Rio de Janeiru.
Ale i české masopustní průvody z Hlinecka se proslavily ve světě. V roce 2010 byly zapsány jako světové kulturní dědictví na listinu UNESCO.
Šárka Purkyňová